Zobrazit menuSkrýt menu

Péče o děti - cizince bez doprovodu

Publikováno: 6. 8. 2015, aktualizováno: 25. 8. 2016

V článku získáte ilustrační foto: dívka kreslí na tabulizákladní informace o dětech-cizincích na našem území, zjistíte, odkud a jak se k nám dostávají a jak se o nich instituce dozví. Dozvíte se také, jaký je u nás systém péče o děti-cizince a jaké je úloha sociálně právní ochrany a zařízení pro děti-cizince.

Dítě-cizinec bez doprovodu je cizincem mladším 18 let, který je odloučený od svých rodičů nebo jiných osob odpovědných za jeho výchovu. Děti-cizinci na našem území jsou rozličných národností, pochází ze zemí z celého světa. Častější výskyt dětí z určité lokality je ovlivněný aktuální politickou situací v zemi původu. Můžeme se setkat s dětmi z Ukrajiny a Sýrie, ale také z Afriky, Vietnamu, Číny a dokonce ze Slovenska.

Odkud a jak se k nám děti z ciziny dostávají?

Může jít o dětské uprchlíky ze zemí aktuálního válečného konfliktu (Ukrajina, Sýrie, Afghánistán či Irák). Mohou přicházet ze zemí, kde je dlouhodobě nedemokratické prostředí (Vietnam, Čína, Kuba), nebo ze zemí, které trpí převládající chudobou obyvatelstva hraničící s hladomorem (některé z afrických států). Nejen dospělí a rodiny s dětmi, ale i samotné děti cestují z východu na západ s vidinou přivýdělku a bohatství, z ekonomických důvodů. Česko pro ně bývá často jen tranzitní zemí.

Nezletilí cizinci bez doprovodu patří do skupiny dětí, které jsou vysoce ohrožené a zranitelné ze strany převaděčů, obchodníků s lidmi, kteří vyhledávají děti pro sexuální průmysl nebo nucenou práci. I na našem území se stávají oběťmi komerčního sexuálního zneužívání, jako je nucená prostituce a pornografie. Jsou zneužívání také pro nelegální obchod a nucenou práci. Jsou to též děti rodičů-cizinců, kteří zde dlouhodobě žijí, ale nejsou schopni se o své děti postarat nebo jejich děti mají výchovné problémy.

Jakým způsobem se o nich české instituce dozvědí?

Dozvědět se o nezletilém cizinci bez doprovodu na našem území mohou například orgány policie při náhodných kontrolách, které provádí na vytipovaných místech nebo namátkou třeba v prostorách metra. Informace získávají zdravotnická zařízení, kde je dítě ošetřováno. Děti-cizinci jsou také evidovány po jejich žádosti o mezinárodní ochranu v jednom z azylových středisek pro uprchlíky Správy uprchlických zařízení Ministerstva vnitra. Informace o pobytu dítěte-cizince může přijít také z obecního úřadu nebo od jakékoliv fyzické či právnické osoby.

Policie prověřuje nejprve totožnost dítěte a ověřuje, zda klient není v celostátním nebo mezinárodním pátrání. Jestliže dítě udá jména svých rodičů a adresu bydliště, kde se zdržuje se svými rodiči, policie předá dítě rodině. Pokud nezjistí osobu, která je za výchovu dítěte odpovědná (kromě možnosti, že dítě tu žádného odpovědného zástupce nemá, je tu také možnost, že rodiče dítěte se mohou na území pohybovat nelegálně, může jít také o pachatele nelegální trestné činnosti a přihlášením se k dítěti riskují svůj pobyt v České republice), vše oznámí místně příslušnému Orgánu sociálně právní ochrany dítěte (OSPOD).

Jaký je další postup?

Sociálně právní ochrana je poskytována nezletilým českým občanům přihlášeným k trvalému pobytu na území České republiky ve stejném rozsahu jako skupinám nezletilých cizinců bez doprovodu, kteří zde mají povolený trvalý pobyt, jsou zde hlášeni k pobytu po dobu nejméně 90 dnů, byli svěřeni do náhradní výchovy na našem území nebo podali žádost o udělení mezinárodní ochrany. Do skupiny patří též děti rodičů, kteří si podali žádost o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany. Ostatním nezletilým cizincům bez doprovodu (tedy i těm nelegálně pobývajícím) se sociálně právní ochrana poskytuje v nezbytně nutném rozsahu, což znamená zajištění ochrany života a zdraví, včetně uspokojování základních potřeb.

↑ nahoru

Sociální pracovníci OSPOD v první řadě ověřují, zda v České republice neexistuje osoba odpovědná za výchovu, a pokud neuspějí, začnou řešit situaci dítěte. Musí zjistit věk, jméno a státní příslušnost dítěte. V některých případech, kdy nemá dítě doklad totožnosti, musí úřady vycházet z uváděného věku a evidovat dítě jako cizince bez státní příslušnosti. OSPOD dále zjišťuje kontakty a iniciály zákonných zástupců dítěte, jeho příbuzných a údaje o širších příbuzných. Není-li nezletilý cizinec bez doprovodu žadatelem o udělení mezinárodní ochrany, je obecní úřad obce s rozšířenou působností povinen neprodleně informovat příslušný zastupitelský úřad a Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně. Se zastupitelským úřadem obecní úřad obce s rozšířenou působností projedná způsob spojení nezletilého cizince bez doprovodu s rodiči nebo jinými osobami za dítě odpovědnými. Pokud zjistí, že v České republice neexistuje osoba odpovědná za výchovu a dítě není možné předat do péče rodičů či jiných blízkých osob, podá sociální pracovník obvodnímu soudu návrh na předběžné opatření, kterým je dítě umístěno do zařízení ústavní výchovy. V případě dítěte-cizince s jazykovou bariérou je takové dítě umístěno do Zařízení pro děti-cizince v Praze.

Pokud dítě dlouhodobě pobývá na území České republiky, navštěvuje české školy a plynule hovoří a zcela rozumí česky, pak bývá umístěno do zařízení pro výkon ústavní výchovy společně s českými dětmi.

Opatrovník nezletilého cizince a jeho činnost

Orgán sociálně právní ochrany dětí může být ustanoven opatrovníkem pro pobyt nezletilého cizince bez doprovodu, který je žadatelem o udělení mezinárodní ochrany. Opatrovníka stanoví soud, a to předběžným opatřením na podnět Ministerstva vnitra. Opatrovník hájí a prosazuje práva nezletilého cizince bez doprovodu, mimo jiné pomáhá dítěti při vyřizování pobytového statutu, řeší otázky spojené se školní docházkou nebo zdravotní péči. Opatrovník vykonává činnosti spojené s výkonem opatrovnictví v rámci řízení o mezinárodní ochraně, účastní se všech právních úkonů vedených s nezletilým cizincem bez doprovodu, účastní se pohovorů, ale i osobního předávání rozhodnutí a pomáhá nezletilému cizinci bez doprovodu při podávání opravných prostředků. Orgán sociálně právní ochrany dětí může být ustanoven opatrovníkem zajištěného nezletilého cizince bez doprovodu v rámci správního řízení o vyhoštění.

Zařízení pro děti-cizince

Zařízení pro děti-cizince je státní organizace řízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a pracující v systému institucionální výchovy. Zařízení pro děti-cizince přijímá do své péče děti s cizí státní příslušností, které se ocitly na území České republiky bez doprovodu rodičů či jiných osob zodpovědných za jejich výchovu. Také přijímá děti, jejichž rodiče se nacházejí ve výkonu trestu nebo ve vazební věznici a na území České republiky není žádná jiná osoba, která by o ně mohla pečovat. Jsou zde umísťovány také děti, které samy páchají trestnou činnost, jsou výchovně nezvladatelné nebo děti, u kterých nebyly účinné jiné formy ambulantní pomoci. Mohou to být též děti týrané, zneužívanéobchodované.

Zařízení pro děti-cizince přijímá děti ve věku 3–18 let na základě rozhodnutí soudu – o předběžném opatření, o ústavní výchově nebo o ochranné výchově. Zařízení přijímá také děti k takzvanému dobrovolnému diagnostickému pobytu, což je jediná forma pobytu v zařízení, která nemusí být podložena rozhodnutím soudu. V tomto případě je dítě přijato na základě smlouvy mezi zařízením, rodičem a dítětem k dvouměsíčnímu dobrovolnému pobytu. Po tuto dobu je realizována komplexní diagnostika dítěte (psychologická, speciálněpedagogická, školská, zdravotní a sociálně právní). Po ukončení pobytu se dítě vrací do péče rodičů a zařízení doporučuje další formy práce s dítětem.

Zařízení pro děti-cizince poskytuje dětem plné přímé zaopatření. Pečuje o dítě 24 hodin denně, poskytuje mu stravu, ošacení, ubytování, zájmové aktivity a vzdělávání. Hledá dle potřeb a zájmu dítěte nejvhodnější možnosti dalšího vzdělávání na českých školách. V rámci Střediska výchovné péče poskytuje další bezplatné ambulantní služby- psychologické, speciálněpedagogické a terapeutické. Tyto služby jsou poskytovány klientům na žádost rodičů, pedagogů škol, zdravotnických zařízení, soudů nebo dětí samotných.

↑ nahoru

Důležité kontakty a místa, kde vám mohou poradit, naleznete v samostatné kapitole Kdy a kde hledat pomoc.

Související literaturu najdete v naší Odborné knihovně.

Autor článku

Mgr. Jakub Tesař

Absolvoval magisterské studium oboru sociální pedagogika. Od počátku své profesní cesty se věnuje sociální práci s různými cílovými skupinami. Začínal v psychiatrické léčebně v Opavě na civilní službě, pracoval s postiženými dětmi ve škole Svítání o.p.s., působil také jako sociální pracovník pro odsouzené ve výkonu trestu  v pražské věznici Pankrác. Několik let se věnoval psychosociální pomoci duševně nemocným v regionu Pardubice v neziskové organizaci Cedr o.p.s. Uprchlické problematice se začal věnovat vedením sociálních služeb v jednom z pobytových středisek pro žadatele o azyl. Od roku 2009 pracuje pro Správu uprchlických zařízení Ministerstva vnitra v Praze jako metodik a koordinátor sociální práce s žadateli o azyl, azylanty a cizinci.

 

Zpět na téma Cizinci v ČR

 

Pomohly vám informace v tomto článku?

Nahoru

Facebook Šance Dětem Twitter @sancedetem Google+ +SanceDetem YouTube SanceDetem RSS RSS