Zobrazit menuSkrýt menu

Poskytovatelé volnočasových aktivit

Publikováno: 13. 4. 2012, aktualizováno: 14. 7. 2016

Z hlediska rozlišení poskytovatelů volnočasových aktivit můžeme pozorovat rozdíly mezi velkými městy a venkovem. Ve velkých městech je k využití celá škála poskytovatelů volnočasových aktivit pro děti (různá zařízení, instituce, organizace, hnutí a nadace) – jsou to například Domy dětí a mládeže, Centra volného času, Junák a podobně. Na venkově nebo v menších městech se naopak ještě pořád setkáváme s místními spolky fungujícími pouze regionálně, jako jsou například sbor dobrovolných hasičů nebo folklórní soubory.

Z pohledu poskytování volnočasových aktivit pro děti bez zdravotního postižení a pro děti se zdravotním postižením můžeme vidět také několik rozdílů, které vyplývají ze specifických možností a potřeb dětí. U volnočasových aktivit pro děti se zdravotním postižením mají školy, jako poskytovatelé volnočasových aktivit, mnohem větší poměr v nabízených aktivitách než u běžných základních škol.

Typickým příkladem jsou sportovní hry v goalballu (sportovní hra s ozvučeným míčem, podrobněji viz v textu níže) organizované celorepublikově na základě spolupráce základních (respektive středních) škol pro děti a mládež se zrakovým postižením.

Mimoškolní poskytovatelé v případě volnočasových aktivit pro děti a mládež se zdravotním postižením jsou dostupní zejména ve větších městech a zejména tam, kde je i školské zařízení pro děti s daným postižením. Vyplývá to především z úzké skupiny lidí, kteří s lidmi s daným postižením pracují.

Často se tak setkáváme s provázaností jednotlivých subjektů, kdy například pracovníci z jedné organizace figurují i v jiné. Volnočasové aktivity navíc často poskytují subjekty založené právě za tímto účelem lidmi, kteří mají buď sami zdravotní postižení, nebo ho má jejich blízká osoba. Typickým příkladem může být Občanské sdružení pro podporu Tyfloturistického oddílu při škole Jaroslava Ježka, které vzniklo z dřívějšího Pionýra za účelem nabídky volnočasových aktivit, u jehož založení stáli i lidé se zrakovou vadou.

V místech, kde nejsou dostupní poskytovatelé volnočasových aktivit pro děti se zdravotním postižením, je častější integrace (začlenění) těchto dětí do volnočasových aktivit dětí bez postižení. Můžeme se ale setkat i s opačným fenoménem, jakousi integrací naruby“, u poskytovatelů zaměřených speciálně pro děti s postižením – stává se totiž, že volnočasové aktivity využívají i zdraví sourozenci dětí, pro které jsou určeny, což je velikým obohacením pro obě strany.

 

Související literaturu najdete v naší Odborné knihovně.

Autorka článku

Mgr. Alžběta Jantová

vystudovala obor Speciální pedagogika na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Tématem její diplomové práce byly Volnočasové aktivity dětí se zrakovým postižením.

Autor článku

Mgr. Pavol Janto

vystudoval obor Speciální pedagogika na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a působí jako speciální pedagog v azylovém domě.

Zpět na téma Volný čas dětí se zdravotním postižením

Pomohly vám informace v tomto článku?

Nahoru

Facebook Šance Dětem Twitter @sancedetem Google+ +SanceDetem YouTube SanceDetem RSS RSS