
A, B, C, D, E, F, G, H, CH, I, J, K, L, M, N, O, P, Q, R, S, T, U, V, X, Y, Z
Achondroplazie je geneticky vázané vrozené onemocnění. Častěji postihuje mužské pohlaví. Porucha tvorby kostí ovlivní růst kostí do délky, ty jsou nápadně krátké, zakřivené, avšak normálně široké. Nejčastěji jsou postiženy kosti končetin. Porušen je růst kostí do délky. Disproporční růst je patrný již po porodu. Dítě má krátké prsty, kyfotickou páteř, nápadně vyklenuté čelo. Krk je krátký, téměř neznatelný. Porucha růstu pokračuje po narození a výsledkem je disproporcionální trpaslictví. Dosažená výška je cca 120–130 cm. Psychomotorický a pohlavní vývoj není postižen. V současné době díky ultrazvukovému vyšetření plodu lze tuto vývojovou vadu včas odhalit a těhotenství ukončit.
Afázie je porucha způsobená poškozením určitých oblastí mozku. Jedná se o získané postižení řečových dovedností v době, kdy už byla řeč rozvinuta. Člověk může například po cévní mozkové příhodě, úrazu či operaci hlavy, přijít o schopnost mluvit, rozumět řečenému, opakovat slova, pojmenovávat věci nebo číst, psát či počítat. Afázie může být také chápána jako porucha schopnosti jazykové produkce a percepce projevující se rozmanitými obtížemi v porozumění, v produkování řeči, čtení nebo psaní.
AIDS, česky Syndrom získaného selhání imunityje soubor příznaků a infekcí, který je následkem poškození imunitního systému člověka virem HIV. Přestože se léky na tlumení HIV/AIDS neustále zdokonalují, nemoc stále zůstává téměř vždy nevyléčitelnou a smrtelnou. Přenáší se krví a pohlavním stykem, k přenosu viru HIV z matky na dítě může dojít jak během vlastního těhotenství, tak během porodu. K přenosu tak dochází v 15–30 % případů. Vhodnou antivirovou léčbou během těhotenství a porodem císařským řezem, lze toto riziko významně snížit (1 %). Další riziko přenosu představuje kojení, kterého by se HIV pozitivní matky, mají-li možnost, měly vyvarovat.
Mentální anorexie je nemoc, která spočívá v poruše přijímání potravy a zkreslené představě o svém těle. Postihuje především ženy, muže také, ale v mnohem menší míře. Anorexie může vyústit až do podvýživy a dalších problémů spjatých s hladověním.
Poskytování podpory, pomoci a služeb dětem s mentálním, tělesným, smyslovým a jiným postižením a jejich rodinám. Smyslem osobní asistence je napomáhat jedinci v běžných každodenních činnostech, které sám nezvládá, současně přispívat k rozvoji jeho osobnosti, k uspokojování vzdělávacích i sociálních potřeb a k samostatnosti získáváním potřebných dovedností běžného života. Asistence má velký význam při zařazení dítěte do přirozeného školního prostředí, neboť přispívá k tomu, aby žák zvládal učivo přiměřené svým schopnostem a mohl se zúčastnit výchovně-vzdělávacího procesu s co nejmenším omezením.
Autismus je vrozená porucha některých mozkových funkcí. Jejím důsledkem je, že dítě dobře nerozumí tomu, co vidí, slyší a prožívá, a na základě toho je narušen jeho vývoj v oblasti komunikace, sociální interakce a představivosti.
Balbuties znamená koktavost. Je považována za jednu z nejtěžších forem narušení komunikačních schopností. Nejnápadnějšími příznaky jsou nedobrovolné a nekontrolovatelné křeče mluvidel doprovázené nadměrnou námahou a psychickou tenzí (napětím). Dochází tak k narušení plynulosti projevu, který může být pro příjemce informace nepříjemný. Osoby s koktavostí se komunikaci často vyhýbají a jejich obtíže mohou vést až k chronickému strachu z komunikace nazývanému též logofobie.
Užívání dvou jazyků - znakového jazyka a českého jazyka při vzdělávání neslyšících žáků ve škole. S českým jazykem se nejčastěji seznamují ve formě grafické (jako čtení a psaní), v případě funkčních zbytků sluchu pak i ve formě zvukové. Využíváním bilingvální metody ve výuce je možné lépe uspokojovat vzdělávací, psychické i sociální potřeby žáků se sluchovým postižením. V bilingválním vzdělávání je dominantním vyučovacím jazykem znakový jazyk, který je též hlavním komunikačním prostředkem ve výuce ve všech předmětech a činnostech. Prostřednictvím jazyka znakového i mluveného může jedinec lépe reagovat na bikulturní identitu neslyšících a rozvíjet komunikační schopnosti.
Speciální druh písma, který používají lidé se zrakovým postižením (nejčastěji nevidomí) ke čtení i psaní. Písmo je tvořeno kombinací šesti bodů uspořádaných do dvou sloupců a tří řad. Funguje na principu plastických bodů vyražených do papíru, které čtenář vnímá hmatem. Pro zápis textů se používá česká základní znaková sada Braillova písma, která umožňuje 64 kombinací. Pro zápis všech znaků však tento počet kombinací nestačí, a proto existují tzv. prefixy, které mění význam znaku nebo skupiny znaků, před nimiž stojí. Tímto písmem lze zapisovat nejenom celou abecedu (včetně interpunkčních znamének), ale i matematické operace, chemické vzorce, či hudební notové party. K zapisování jednotlivých znaků se používá speciální psací stroj - tzv. Pichtův psací stroj. Pro tisk se používá speciální tvrzený papír. Písmo je pojmenováno podle francouzského učitele Louise Brailla.
Celiakie je chronické autoimunitní onemocnění sliznice tenkého střeva způsobené přecitlivělostí na lepek obsažený v některých obilovinách. Celiakie může vést k těžké podvýživě, průjmům, vzniku osteoporózy nebo zvýšenému riziku maligních nádorů. V současnosti je tato choroba nevyléčitelná, dodržováním bezlepkové diety je ale možné potlačit její příznaky.
Rozmanitá cvičení, která ovlivňují správný vývoj řeči. Zaměřují se především na prohloubení dýchání a zvládnutí fyziologicky správného vdechu a výdechu při mluvení. Výdechový proud vzduchu je nezbytný při výslovnosti hlásek. Dechová cvičení se provádějí nejčastěji v kombinaci s hlasovými cvičeními, která jsou důležitá pro nácvik správného hlasového začátku a hlasové hygieny. Lze je též doplňovat cvičeními rezonančními, asociačními, rytmickými a dalšími. Správně prováděná dechová cvičení působí jako prevence nežádoucích jevů - například arytmie dýchání - a jsou také součástí terapie koktavosti, brebtavosti a dalších řečových poruch u rozmanitých druhů postižení.
Dětská mozková obrna je neurovývojové postižení dítěte v důsledku poruchy vývoje mozku během těhotenství, při porodu a v prvních měsících života. Při DMO dochází ke špatnému vývoji nebo poškození motorických (hybných) oblastí mozku, a to má za následek nedostatečnou kontrolu hybnosti a vadné držení trupu a končetin. DMO se začne projevovat už v prvních měsících nebo rocích života. Existuje DMO získaná a vrozená. Základem léčby DMO je rehabilitace, ale vyléčitelná není.
Diabetes mellitus neboli cukrovka je autoimunitní onemocnění projevující se poruchou metabolismu sacharidů. Diabetes se dělí na dvě formy – 1. typu a 2. typu. Děti postihuje častěji diabetes 1. typu, kdy slinivka břišní přestane vyrábět inzulin. Léčba diabetu spočívá v podávání inzulinu, dodržování dietních opatření a fyzické aktivitě.
Nedílnou součástí pojetí školního vzdělávání je diferenciace žáků, tedy jejich seskupování podle různých proměnných kritérií, a tím vytváření podmínek pro úspěšné učení každého jedince. Zvláště důležitá je diferenciace vnitřní, tedy diferenciace žáků ve třídě. Ta respektuje rozmanitost osobnosti, individualitu, kapacitu i momentální výkonnost žáka. V rukou učitele je nástrojem k odhalování a uplatňování rozdílných vzdělávacích přístupů a metodických postupů, vytváření speciálních úkolů zaměřených na individuální schopnosti a zájmy žáka.
Dysartrie je narušení artikulace jako celku, je úzce spojena s obtížemi v dýchání, tvorbě hlasu, v artikulačním procesu i v melodičnosti řeči. Jde o poruchu, která vzniká v důsledku ochrnutí, slabosti nebo poruchy koordinace svalstva podílejícího se na tvorbě řeči a je neurologického původu.
Porucha artikulace hlásky nebo skupiny hlásek se nazývá dyslalie. Je to nejznámější porucha řeči, která se projevuje nejčastěji v dětském věku, ale může přetrvat i do adolescence nebo do dospělosti. Hláska může být nesprávně tvořena, vynechávána ve slabikách nebo slovech nebo může být také zaměňována za hlásku jinou. Jedná se tedy o sníženou schopnost využívat nebo tvořit některé hlásky mateřského jazyka podle jazykových norem.
Dysmelie je porucha zárodečného vývoje končetin (chybění části končetin při narození). Příčinou dysmelie mohou být nově vzniklé mutace genů ale i toxické postižení plodu, jak tomu v minulosti bylo například u sedativního léku Talidomidu, který byl podáván i v těhotenství. Příčinou mohou být také některá virová onemocnění v prvním trimestru těhotenství. Pečlivé pravidelné sledování a vyšetřování těhotné stejně jako důsledné vyhýbání se toxickým noxám (a to zdaleka nejsou jen léky, ale mimo jiné i alkohol a jiné návykové látky) je prevencí toho, aby se narodilo dítě s takovou vadou vývoje končetin.
Epidermolysis bullosa congenita je puchýřnaté genetické onemocnění kůže vyskytující se ve třech formách – simplex, junkční a dystrofická. Projevuje se tvorbou puchýřů po celé ploše těla už při minimálním kontaktu s oblečením, při opření rukou o stůl, při chůzi a podobně. V současné se EB nedá úspěšně léčit a je nezbytné denní ošetřování kůže (až 3 hodiny).
Epilepsie je záchvatovité onemocnění mozku, které může být vrozené nebo získané. K léčbě epilepsie se užívají režimová opatření, podávání antiepileptik a u těžkých a sekundárních epilepsií připadá v úvahu i chirurgické řešení.
Fenylketonurie je metabolické onemocnění, vrozená porucha látkové výměny, způsobená neschopností těla štěpit aminokyselinu fenylalanin na tyrosin. Bez aktivního vyhledávání se onemocnění zjistí až v době nenávratného poškození mozkových funkcí dítěte. Proto se provádí screening - plošné vyhledávací vyšetření z kapky krve novorozence. Výsledky zpracovávají centrální laboratoře a v případě podezření na tuto nemoc je dítě znovu vyšetřeno. Pokud se podezření potvrdí, je dítě ihned léčeno. Jedinou účinnou léčbou je přísná nízkobílkovinová a nízkofenylalaninová dieta, která je nutná právě v dětském věku, a přísná dieta v období těhotenství, která umožní snížit vysoké hladiny fenylalaninu v krvi, jež přechází do dělohy. Tím se předejde výše zmíněnému poškození mozku a dalším vadám plodu.
Fetální alkoholový syndrom (FAS) je soubor tělesných a mentálních vývojových vad lidského plodu, které vznikají následkem nadměrné konzumace alkoholických nápojů v těhotenství. Hlavním příznakem FAS je opožděný vývoj až mentální retardace, dále malá hlava, opožděný růst, dlouhé končetiny, rýhy na dlaních, abnormity a malformace (poškození) nosu, srdce aj.
Individuální schopnost číst, psát, počítat a používat těchto znalostí v životních situacích. Například ve čtení nejde pouze o poznávání, rozlišování a čtení jednotlivých písmen, slov či kratších textů, ale o schopnost plynule číst i delší texty, porozumět jejich obsahu a získané poznatky – informace umět v životě uplatnit při řešení nově nastalých situací. Podobně je tomu i v matematice. V tomto smyslu hovoříme o funkční gramotnosti, která se v průběhu života se stoupajícími nároky společnosti na jedince dále rozvíjí.
Řada cviků pro rozvoj motoriky mluvidel k získání citu polohy a pohybu pro jednotlivé hlásky. Zaměřuje se na jednotlivé řečové orgány, jako jsou rty, dolní čelist, jazyk a měkké patro, jejich pohyblivost a polohování. Cviky respektují vývojové hledisko a jsou metodicky uspořádány od jednodušších ke složitějším. To znamená od pohybů větších částí mluvidel k jemně rozlišeným a koordinovaným pohybům jen některých svalů či svalových skupin.
Hemofilie je vrozené onemocnění projevující se poruchou srážlivosti krve, což se navenek projevuje chorobnou krvácivostí – krevními výrony do svalů či kloubů a omezenou schopností organismu zastavit krvácení. Hemofilie postihuje pouze osoby mužského pohlaví, ale ženy jsou nositelkami vadného genu. Léčba se provádí podáváním srážecích faktorů získaných z krevní plazmy a léků zastavujících opětovné rozpouštění již sražené krve.
Nevýhoda – znevýhodnění jako důsledek zdravotního postižení omezuje člověka v běžných životních úkonech, ztěžuje jeho výkonnost, dosahování vzdělávacích i společenských cílů, narušuje sociální vztahy a kvalitu života. Společenské podmínky, v nichž jedinec s hendikepem žije, mohou míru znevýhodnění snížit vhodnou úpravou prostředí, které poskytne dostatek příležitostí k naplňování různých potřeb postiženého jedince.
Různorodost je frekventovaný pojem v oblasti speciální pedagogiky, kde se jedná o zařazení jedince s postižením do sociální skupiny nebo do sociálního, nejčastěji do školního, prostředí. Heterogenní skupina je tvořena z jedinců rozdílných schopností, různé úrovně dosaženého vzdělání a sociálních dovedností a uplatňuje se ve školách s integrovanými žáky.
Pobyt v nemocnici nebo v jiném lůžkovém zdravotnickém zařízení. Důvody hospitalizace jsou různé: od vážného zranění nebo závažného onemocnění až po podezření na nějaké vnitřní poranění nebo skryté onemocnění, či podezření na infekční chorobu (hospitalizace karanténní). Při dlouhodobém pobytu dítěte v nemocnici působí mnoho negativních faktorů. Například ztráta rodiny, změna sociálního i životního prostředí, nedostatek odpočinku i spánku. Dítě může také strádat nedostatkem podnětů, ať již psychických, fyzických či sociálních, a vzniká u něj deprivační syndrom nazvaný hospitalismus.
Schopnost jedince vnímat sám sebe, chápat svou svébytnost, smysl své existence, stejnost, shodnost, rovnost i totožnost jako člena lidské společnosti. Též sebepojetí jedince, které se vytváří v sociálních interakcích v průběhu života a vyjadřuje jeho postoje a očekávání vůči sobě samému. V důsledku zdravotního postižení bývá identita člověka narušena.
Pravidlo, podle něhož mají učitele a jiní výchovní pracovníci poznávat a respektovat specifické vlastnosti a zvláštnosti jednotlivých žáků a studentů, jejich styl a tempo učení či případná omezení v určitých oblastech. Je předpokladem úspěšného rozvíjení klíčových kompetencí každého žáka a základním principem takzvaného inkluzivního vzdělávání.
Soustava vlastností charakteristických pro daného jedince. Osobnost každého člověka je zcela individuální, spojují se v ní prvky biologické (genetické), psychologické i sociální. V průběhu života se každá osobnost rozvíjí. Na její rozvoj působí vztahy mezi lidmi a vztahy jedince s jeho prostředím. Individuální rozvoj člověka s postižením má svá specifika, zvláštnosti, které je třeba odhalovat a respektovat, chceme-li rozvoj jeho osobnosti účinně podporovat.
Je určen žákům a studentům se speciálními vzdělávacími potřebami, jedincům se zdravotním postižením, poruchami učení nebo mimořádně talentovaným. Vychází ze školního vzdělávacího programu příslušné školy. Na jeho vypracování se podílejí nejen učitelé, ale i další odborní pracovníci (psycholog, speciální pedagog, lékař), kteří spolupracují se školským poradenským zařízením, nejčastěji speciálně-pedagogickým centrem. Centrum diagnostikuje speciální vzdělávací potřeby žáka a navrhuje míru podpůrných opatření. Podle Metodického pokynu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR musí být IVP vypracován pro každého integrovaného žáka či studenta na jeden školní rok. V průběhu roku je potom dále hodnocen, doplňován a upravován. Vždy musí být v souladu s možnostmi školy a měl by být projednán s rodiči žáka, které je třeba do jeho plnění zainteresovat. IVP je součástí dokumentace žáka, stanoví konkrétní cíle výuky v jednotlivých předmětech nebo oblastech, určuje vhodné výukové metody a doporučuje učební pomůcky a materiály.
Začlenění, zahrnutí, zařazení jedince do určité sociální skupiny, do společnosti a zároveň jeho přijetí ze strany ostatních členů té které skupiny, komunity, společnosti. Zahrnuje v sobě i přijetí odlišnosti jako základního aspektu porozumění zvláštnostem jedince a vzájemného pochopení soužití mezi lidmi. Významným nástrojem inkluzivní školy je individualizace výuky. Inkluzivní vzdělávání znamená vytváření podmínek pro vzdělávání všech dětí ve společném školním prostředí, takzvaném hlavním vzdělávacím proudu při plném respektování rovnosti vzdělávacích příležitostí. Inkluze bývá rovněž chápána jako vyšší stupeň integrace.
Společné vzdělávání v takzvaném hlavním vzdělávacím proudu zohledňující individuální potřeby žáků a studentů. Předpokládá zařazení všech dětí do běžné školy, která by měla být na tento způsob výuky a všech dalších činností řádně připravena. Nabízí rozličné a flexibilní cesty, jak kvalitního vzdělání dosáhnout, založené na individuálním přístupu ke každému jedinci. V jedné třídě se společně vzdělávají děti zdravotně postižené, nadané, děti cizinců či děti jiného etnika s dětmi z většinové společnosti. Pedagog používá rozličné metody výuky a věnuje se rovnocenně všem dětem.
Zařazení žáků se zdravotním postižením do běžných škol. Podmínkou integrace je diagnostika speciálních vzdělávacích potřeb jedince a zajištění odborné speciálně pedagogické péče v dané škole nebo ve školském zařízení. Školy s integrovanými žáky jsou ze zákona finančně podporovány. Jednou z podmínek úspěšnosti školní integrace je spolupráce s rodiči a organizacemi poskytujícími sociální služby lidem se zdravotním postižením.
Vzájemné působení dvou nebo více činitelů a ovlivňování jedinců, skupiny i společenství na sebe navzájem. K interakci dochází všude tam, kde se klade důraz na vzájemnost a oboustrannou aktivitu, což je výrazným aspektem integrativního/inkluzivního vzdělávání. Sociální interakce předpokládá obousměrné působení a vzájemnou komunikaci mezi osobami, čímž dochází k vytváření, posilování a rozvíjení mezilidských vztahů.
Znakový jazyk je přirozený a plnohodnotný systém komunikace neslyšících. Je tvořen specifickými vizuálně-pohybovými prostředky: jako tvary rukou, jejich postavením a pohyby, mimikou, pozicemi hlavy a horní části trupu. Rozlišujeme mezi vlastním znakovým jazykem a národním (českým) znakovaným jazykem, který je uměle vytvořený systém využívající gramatické prostředky češtiny a usnadňující dorozumívání mezi slyšícími a neslyšícími. Zákonem o znakové řeči byl definován termín znaková řeč, který označuje jak český znakový jazyk, tak i znakovanou češtinu.
Rehabilitační pomůcka pro děti i dospělé s těžkou percepční vadou sluchu. Jde o elektronickou funkční smyslovou náhradu, která transformuje zvuk na elektrický signál, zprostředkovává sluchové vjemy přímou elektrickou stimulací sluchového nervu uvnitř hlemýždě vnitřního ucha. Má dvě části: vnitřní část, která se skládá z přijímače - stimulátoru, umístěného do jamky skalní kosti, a jemného svazku 22/24 elektrod, který je zaveden do hlemýždě vnitřního ucha. Druhou vnější část tvoří řečový procesor a mikrofon s vysílací cívkou, které jsou umístěny za ušním boltcem a slouží k přenosu informace a energie do vnitřního přijímače. Kochleární implantát nezprostředkovává rozumění řeči, ale poskytuje sluchové vjemy a umožňuje komunikaci mluvenou řečí. Původně byl určen pouze pro dospělé osoby později ohluchlé, nyní se využívá i u dětí ohluchlých i u vrozeně neslyšících.
Soubor speciálně pedagogických metod a postupů zaměřených na zdokonalování výkonnosti jiného orgánu a jeho funkce, než je oblast postižená. Kompenzace pomáhá jedinci vyrovnávat se s omezením výkonu v dané oblasti zvýšením funkce jiného orgánu (například rozvíjení sluchového vnímání při postižení zraku). Kompenzační metodické postupy soustavně podporují výkonnost neporušených funkcí, které se stávají náhradou za funkci porušenou či zcela vyřazenou.
Soubor požadavků na vzdělávání zahrnující podstatné schopnosti, vědomosti, dovednosti, postoje i hodnoty, které jsou důležité pro osobní rozvoj člověka a zároveň jsou použitelné v běžných životních a situacích. Kompetence jsou součástí obecného základu vzdělání, jejich výběr odpovídá hodnotám obecně přijímaným v dané společnosti. Proces utváření a rozvíjení kompetencí je dlouhodobý, prolíná celým vzdělávacím obsahem i činnostmi od mateřské až po střední školu.
Jedna z nejběžnějších, zároveň i nejobtížnějších dovedností v lidském životě slouží k dorozumívání mezi lidmi. Dorozumívání a dorozumění je předpokladem vzájemného pochopení, spolupráce, soužití. Komunikace má mnoho forem, probíhá od prvních chvil života a rozvíjí se po celý život v různých situacích. V běžné komunikaci jde o sdělování informací, poznatků, zkušeností, problémů, prožitků apod. a zároveň o porozumění, pochopení toho druhého, porozumění tomu, co od nás žádá, jaké jsou jeho potřeby i priority. Komunikace nejčastěji probíhá pomocí řeči, důležitá je též mimika, gesta, síla a zabarvení hlasu, postoj i celkové chování člověka (tedy takzvaná řeč těla).
Koordinace probíhá na různých úrovních. Pro osoby se zdravotním postižením je důležitá koordinace služeb, tedy složky zdravotně-léčebné, rehabilitační, vzdělávací, psychologické, pracovní a sociální. Integrace žáků se zdravotním postižením v běžné škole se neobejde bez koordinace poskytované podpory ze strany školy, mimoškolních organizací a rodiny.
Vede k vytváření a nácviku správné výslovnosti. Působí preventivně proti upevnění narušené komunikační schopnosti a nesprávného řečového vývoje u dětí. Rozvíjí slovní zásobu dětí, zlepšuje jejich vyjadřovací schopnosti, zabývá se smyslovým vnímáním, přispívá k rozvoji motorické dovednosti, a tím i k obratnosti mluvidel. Je součástí logopedické péče.
Soubor různorodých podmínek materiálních i duchovních, důležitých pro zdravý a spokojený život. Závisí jak na vnějších podmínkách prostředí, v němž jedinec žije, tak i na vnitřních podmínkách jeho osobnosti. Znakem kvality života je různorodost a zároveň komplexnost faktorů, které ji ovlivňují v různých etapách života. Zdravotní postižení nemusí být vždy provázeno snížením kvality života. Sami lidé se zdravotním postižením ji často nepovažují ve srovnání s ostatními za horší. Ke zvyšování kvality života zdravotně postižených dětí je nutná podpora všech jejích složek, zvláště pak rovnocenný přístup ke vzdělávání, v pozdějším věku k pracovním i společenským příležitostem. Kvalita života je významným kritériem při hodnocení zdravotních, sociálních i vzdělávacích intervencí u osob se zdravotním postižením.
Leukémie jsou zhoubná onemocnění krvetvorby. Nádorový proces postihuje bílé krvinky (leukocyty), které se začnou nekontrolovatelně dělit a narušují normální funkce krve (transport kyslíku, krevní srážení, imunitní funkce). Léčba záleží na tom, o jaký typ leukémie se jedná a jak dlouho trvá. Zahrnuje chemoterapii, ozařování a transplantaci kostní dřeně. Přesto někdy není úspěšná a onemocnění končí úmrtím. Mezi dětmi jsou leukémie vůbec nejčastějším nádorovým onemocněním.
Jazykový program, který poskytuje základní prostředky komunikace a podněcuje jak rozvoj mluvené řeči, tak i porozumění pojmů u dětí a dospělých s komunikačními problémy, s obtížně srozumitelnou řečí nebo neschopností verbálního vyjadřování (nejčastěji u jedinců s mentálním postižením, sluchovým postižením, autismem či kombinovanými postiženími). Jako primární prostředek komunikace podněcuje rozvíjení jazyka, přispívá též k rozvoji čtenářských dovedností. Využívá speciální znaky, pocházející většinou z přirozeného znakového jazyka neslyšících doplněné mluvenou řečí a symboly. Při počátečním užívání jazykového programu Makaton je vhodné používat současně znaky i mluvenou řeč.
Marfanův syndrom je poměrně vzácné dědičné onemocnění spojené s poruchou pojiva. Postihuje především aortu, kostru, oči a durální vak. Lidé s Marfanovým syndromem bývají vysocí s nápadně dlouhými končetinami, nejvíce je ale na životě ohrožuje postižení krevních cév. Pro Marfanův syndrom doposud neexistuje žádná léčba, ale některé léky zpomalují průběh nemoci.
Meningokéla je stav, kdy mozkové pleny vyhřezávají skrz rozštěp kostěného obalu, nejčastěji v oblasti dolní části páteře, někdy s hromaděním likvidu, pak se jedná o meningocystokélu. Tato vrozená vada by měla být zachycena v rámci sonografických vyšetření v těhotenství. V současné době se tak děti s touto vrozenou vadou, která limituje jejich přežití a může velmi komplikovat porod, rodí jen zcela vzácně.
Podporují proces učení a s ním spojené úspěchy ve vzdělávání. Učitelé uplatňují celé soubory aktivizačních a dynamických způsobů povzbuzování založených na poznání osobnosti žáka, podpoře jeho poznávacích a sociálních potřeb, hodnocení jeho výkonu, předcházení strachu ze školy nebo ze zkoušení. Patří sem i metody hodnocení a odměňování.
Mukopolysacharidóza je metabolické onemocnění, vrozená porucha látkové výměny, způsobená neschopností těla štěpit látky mukopolysacharidy. Mukopolysacharidy tvoří mezibuněčnou hmotu v pojivových tkáních. Při poruše jejich štěpení dochází k vážným poruchám funkce kloubů, srdečních chlopní, rohovky. Mukopolysacharidóza vede často k poruše růstu dítěte, neprospívání, zvětšení jater a sleziny. Neprospívající dítě má nápadně velké břicho a jeho psychomotorický vývoj se opožďuje. Jedinou možností léčby jsou speciální dietní opatření a výživové doplňky.
Současné působení na více smyslů, na jehož základě vznikají speciální pedagogické metody využívané při vyučování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Uplatňuje se zvláště v oblasti komunikace. Dětem jsou nabízeny podněty a vjemy, které pokrývají celou škálu jejich možností vnímat a osvojovat si poznatky přiměřeně jejich věku a zkušenostem. Díky tomuto přístupu mohou děti využívat více možností zapamatování, učí se rychleji a učivo si lépe zapamatují. Multisenzoriální přístup se uplatňuje také při výuce cizích jazykům.
Ztráta řeči na základě neurotizujících faktorů se označuje jako mutismus. Znamená nepřítomnost nebo ztrátu řečových projevů, která není podmíněna organickým poškozením centrálního nervového systému. Osoba stižená mutismem by ráda komunikovala, ale nemůže. Mutismus je v současnosti členěn do mnoha typů, z nichž nejznámější a nejčastěji uváděný je selektivní mutismus. V tomto případě se jedná o úzkostnou sociální poruchu nebo fobii, při níž je člověk, jinak běžně schopný řečové komunikace, neschopen promluvit v závislosti na dané situaci, ve které se nachází, nebo na osobě, s níž má komunikace proběhnout.
V životě osob se zdravotním postižením existuje mnoho mýtů, nepravd, neověřených spíše vymyšlených tvrzení, které lze jen obtížně vyvracet. Nejčastěji se týkají mimořádných schopností lidí s určitým druhem postižení (například nadměrně vyvinutý sluch u nevidomých lidí). Mýty zůstávají stejné po dlouho dobu a jsou jen málo ovlivnitelné vědeckými poznatky. Stávají se překážkou v účinné intervenci, pomoci i podpoře lidem se zdravotním postižením.
Speciální pomůcky pro zrakově postižené: dioptrické brýle, čočky, příložní lupy, lupy s podstavcem, stojanové lupy, televizní lupy, příložní polokoule, hlavové lupy, dalekohledové brýle a jiné. Používají se jak při hledění na blízko, tak do dálky. Vedle běžných optických pomůcek se stále více používají i pomůcky optoelektronické (kamerové lupy), ale i audioknihy, e-knihy apod.
Způsob rozvoje a osvojování mluvené řeči spojený s výcvikem v odezírání. Uplatňuje se nejčastěji u dětí nedoslýchavých s využitelnými zbytky sluchu. Dítě poslouchá řeč pomocí sluchadla a sleduje pohyby rtů, úhel čelistí, pohyb jazyka, který je charakteristický pro určitou hlásku. Odezírání je doplňováno gestikulací i mimikou. Pro úspěšnost orální metody je nutné vytvořit vhodné podmínky, jako je dokonalé osvětlení místnosti, vhodná vzdálenost a postoj mluvící osoby, dokonalá artikulace i mimoslovní komunikace.
V důsledku rozštěpových poruch obličeje vzniká palatolalie. Novorozenci narození s rozštěpem rtu nebo patra mají problémy se základními vrozenými reflexy jako je sání a polykání, někdy je u nich narušeno i dýchání. Rozvoj řeči je potom narušen po stránce zvukové i artikulační, kdy je artikulační báze posunuta dozadu až za rozštěp. Také mimické svalstvo nebo sluchové vnímání může být oslabeno.
Komplexní, aktivní a na kvalitu života zaměřená péče poskytovaná pacientům, kteří trpí nevyléčitelnou, smrtelnou nemocí v pokročilém nebo terminálním stadiu. Nabízí účinnou pomoc k naplňování ideje důstojného a kvalitního života až do jeho konce. Jejím nástrojem je odborná léčba příznaků provázejících umírání a účinná léčba bolesti. Poskytuje také útěchu rodině v průběhu onemocnění jejího člena i v období smutku po jeho smrti. Uskutečňuje se ve speciálních zařízeních - hospicech.
Účast osob na určitém procesu, podíl na rozhodování, řízení, postupech, a jiných aktivitách směřujících ke společně stanovenému a akceptovanému cíli. V oblasti vzdělávání je důležitá aktivní participace žáků na procesu výuky, jejíž formy se mění v závislosti na stupni a druhu školy i na samotném klimatu třídy. Jedním z cílů speciálně pedagogické intervence je zvyšování participace zdravotně postižených žáků na vlastním vzdělávání a na aktivitách školy. Podobně participace rodičů významně ovlivňuje jejich vztah ke škole a úspěšnost vzdělávacího procesu. Participace rodičů zdravotně postižených žáků přispívá k dosažení pozitivních výsledků integrativního způsobu vzdělávání.
Grafický znak (stylizovaný obrázek) znázorňující určité sdělení. Většinou jde o malý a srozumitelný nákres věci. Piktogramy se běžně používají na veřejných místech, budovách i v tištěných materiálech s cílem umožnit lidem rychlou orientaci všude tam, kde by se slovní vyjádření mohlo stát překážkou k porozumění. Například v dopravě, v nemocnicích apod. Pomocí piktogramů lze předávat i různé instrukce, příkazy a varování. Při edukaci dětí se zdravotním postižením patří mezi formy alternativní a augmentativní komunikace. Jejich pomocí děti s narušenou komunikační schopností mohou sdělovat své pocity a potřeby, a aktivně se zapojit do komunikace i do vzdělávacího procesu. Pro potřeby komunikace lze piktogramy využít u dětí s těžším mentálním postižením, u dětí autistických i u dětí s více vadami. Jsou vhodné všude tam, kde chceme usnadnit postiženým dětem orientaci v běžném životě, naučit je samostatnosti, naučit je adaptovat se na prostředí, v němž žijí. Výuka komunikace pomocí piktogramů se zaměřuje nejdříve na jednoduché předměty a činnosti blízké chápání konkrétního dítěte, nejčastěji se začíná s obrázky členů rodiny.
Patří mezi náročné elektronické kompenzační pomůcky pro zrakově postižené. Mají speciální technické vybavení, jako je Braillský řádek, hlasový výstup, hmatový výstup, speciální programové vybavení pro digitální zpracování obrazu, tiskárnu reliéfních znaků pro nevidomé, zařízení pro přenos digitálních dat, zvětšovací program, skenerová lupa, softwarová lupa pro slabozraké a další přídavná zařízení.
Činnost zaměřená na podporu rozvoje osobnosti a řešení problémů, kterou provádí tým odborníků (nejčastěji lékař, psycholog, speciální pedagog, sociální pracovník atd.). Poradenství je složkou rané péče zdravotně postižených dětí, poskytuje pomoc při vzdělávání ve škole, v pozdějším životě má význam při volbě povolání, pracovním zařazení a zaměstnávání.
Porfyrie je skupina metabolických onemocnění, u nichž se projevuje porucha funkce enzymů řídících syntézu hemu v červených krvinkách. Ve většině případů má choroba genetický podklad na základě poškozených genů, pak se jedná o dědičnou metabolickou poruchu. Jsou ale také známy formy získané, tedy pozdější onemocnění touto chorobou. Porfyrie způsobují narušení tvorby hemu, což je molekula porfyrinu a atom železa, které se namísto syntézy ukládají v těle. Charakteristickým projevem nemoci je zbarvení moči dočervena. Tato porucha syntézy hemu se projevuje přecitlivělostí kůže nemocného na světlo. Zuby, moč a stolice získávají červený až hnědý nádech. Dásně ustupují a charakteristický vzhled je označován jako tzv. upíří zuby. K porfyrii patří i neuropsychické problémy (neklid, psychotické stavy). U těžkých forem se může objevit epilepsie. K příznakům také patří nadměrný růst ochlupení v obličejové části.
Poruchami hlasu jsou všechny patologické změny individuální struktury hlasu, které se projeví v akustických kvalitách i ve způsobu tvoření a používání hlasu. Mohou se objevit jako organické poruchy u zánětů hrtanu, hormonálních poruch nebo úrazů či anomálií hrtanu, ale mohou vznikat i jako funkční poruchy z přemáhání hlasu a hlasivek.
Odhad dalšího vývoje, budoucího stavu určité reality, který se opírá o objektivní nálezy a vědecké poznatky a má proto značnou míru spolehlivosti. U dětí se zdravotním postižením stanovuje zlepšení či zhoršení daného stavu. Vedle lékařské prognózy je pro zdravý rozvoj osobnosti dítěte důležitá též prognóza jeho vzdělávacích možností, stanovení dílčích cílů a etap, jejich hodnocení a kontrola v průběhu školní docházky.
Speciálně pedagogická technika směřující k nácviku samostatného pohybu nevidomých. Nevidomý člověk si osvojuje základní techniky odhadování vzdáleností a směru pohybu, ovládání a racionální používání dlouhé bílé hole. Nacvičuje se chůze s průvodcem, či vodícím psem. Cílem je dosažení samostatného pohybu mimo domov, na ulici. Součástí prostorové orientace u zrakově postižených dětí je všestranný pohybový rozvoj k dosažení optimálních pohybových kompetencí, zejména zdokonalování lokomoce.
Zobrazuje jednotlivá písmena latinské abecedy použitím ustáleného postavení prstů a dlaně jedné ruky, nebo obou rukou. Zobrazení může být doplněno pohybem. Pro její použití je nutná znalost písemné formy mluveného jazyka. Je integrální součástí znakového jazyka a totální komunikace, kde se využívá k odhláskování cizích slov, jmen, odborných termínů a pojmů, pro které dosud nejsou ustáleny znaky českého znakového jazyka. Využívá se jako komunikační systém hluchoslepých osob.
Příprava na pracovní uplatnění je součástí vzdělávání žáků se zdravotním postižením. Má různé formy: na základní škole jde o přípravu předprofesní, na střední škole pak o přípravu profesní. Úspěšní absolventi základních škol (včetně základních škol praktických) mohou ve svém profesním vzdělávání pokračovat na různých typech škol odborných a připravit se na kvalifikovaný výkon povolání. Předprofesní i profesní příprava absolventů základních škol speciálních se uskutečňuje ve školách praktických, nebo v přípravných kurzech pořádaných různými nestátními organizacemi.
Podle svého vynálezce také nazýván Pichtův psací stroj je základní pomůckou usnadňující komunikaci a možnost psaní textu v reliéfním slepeckém Braillově písmu. Šesti bodům odpovídá šest kláves a žádaný znak se získá současným stisknutím jejich příslušné kombinace. Jednotlivé body jsou vytlačeny proti pisateli, který si záznam může ihned přečíst a zkontrolovat. Donedávna byl nepostradatelnou učební pomůckou a provázel studenty i ostatní nevidomé po celý život. V současné době se stále více uplatňují elektronická zařízení, z nich některá využívají podobné klávesnice, jako má tento stroj. Psaní slepeckého textu se provádí také pomocí Pražské tabulky, která se skládá ze dvou plastových listů. Spodní je opatřen vylisovanými dolíky, v horním jsou řádky šablon se šesti body. Mezi tyto plátky se vloží papír a pomocí speciálního bodátka se vytvářejí jednotlivé body.
Zaměřuje se nejčastěji na osoby, které zasáhly mimořádné události (živelné pohromy, autonehody atd., příp. vážné onemocnění) a negativně ovlivnily dosavadní způsob jejich života se všemi následky. Do podobné situace se dostávají i rodiče, kterým se narodilo (či později onemocnělo) dítě se zdravotním postižením. Zásah v takovýchto rodinách má charakter psychosociální pomoci, je kombinací pomoci psychologické, speciálně pedagogické a sociální. Účinná je dlouhodobá psychosociální pomoc, jejímž cílem je podpořit rodiče, aby mohli přijmout novou životní situaci a obtížnou rodičovskou roli.
Rakovina je laický název zhoubného bujení různého charakteru. V našem těle trvale dochází ke snaze buněk k nekontrolovanému dělení a tím bujení tkáně na základě různých vnějších vlivů, od virových infekcí, přes genetickou dispozici až po stresové stavy. U zdravého člověka je takový proces již v zárodku zastaven buňkami imunitního systému. Při poruše této rovnováhy získají buňky, které se vymanily kontrole, navrch a dochází k růstu nádoru, laicky rakoviny.
Terénní služba, popřípadě doplněná ambulantní formou, poskytovaná dítěti se zdravotním postižením ve věku od narození do sedmi let a jeho rodičům. Týká se také dětí bez diagnostikovaného zdravotního postižení, jejichž vývoj je ohrožen v důsledku nepříznivého zdravotního stavu. Zaměřuje se na podporu rodiny a vývoje dítěte s ohledem na jeho specifické potřeby. Tuto službu poskytují Střediska rané péče, jejichž síť se stále rozrůstá.
Soubor speciálně pedagogických metod a postupů zaměřených na rozvoj nevyvinuté nebo porušené funkce postiženého orgánu (reedukace sluchu, zraku, řeči, pohybových a rozumových schopností). Reedukační metody se uplatňují i při ovlivňování a odstraňování poruch čtení, psaní a počítání, jsou-li tyto podmíněny funkčními vadami analyzátorů. Mají svůj specifický význam v oblasti individuální i skupinové převýchovy.
Ve speciální pedagogice soubor metod a postupů zaměřených na úpravu vztahů jedince se zdravotním postižením se společností rozvíjením jeho praktických schopností a dovedností, zmírněním následků postižení, vyhledáváním možností jeho seberealizace a společenským uplatnění. Rehabilitace vede ke zlepšení kvality života. Komprehensivní (ucelená) rehabilitace je společenský proces, který se týká všech aspektů společenského života a zahrnuje složku zdravotnickou, sociální, pedagogickou, kulturní, pracovní, legislativní, ekonomickou, organizační i politickou.
Respitní neboli odlehčovací služba je krátkodobá úlevová péče pro rodinné příslušníky a opatrovníky, kteří trvale pečují o vážně duševně nebo tělesně postiženou osobu (dítě nebo dospělého). Respitní péče těmto pečujícím osobám umožňuje přenechat opakovaně péči o hendikepovaného na určenou dobu jinému člověku. V uvolněném čase mohou rodinní příslušníci či opatrovníci relaxovat a načerpat nové síly. Respitní péče se řídí zákonem č. 108/2006 Sb., konkrétně § 44 Odlehčovací služby.
Rettův syndrom je geneticky vázaná nemoc, projevující se klinicky v naprosté většině u dívek. V případě mužského pohlaví dochází buď k potratu plodu, nebo k úmrtí v několika dnech až měsících po porodu. Děvče s Rettovým syndromem se většinou v prvních 6 -18 měsících normálně vyvíjí. Poté následuje stagnace psychomotorického vývoje, zhoršuje se kontakt s okolím a zmenšuje se zájem o hru. Chováním dítě připomíná autistu. Někdy již v tomto věku dochází k rozvoji záchvatového onemocnění pod obrazem epilepsie. Následuje období charakterizované poruchou hrubé i jemné motoriky. Dítě má problémy s chůzí, s uchopováním předmětů. Po 10. roce věku dochází ke snižování celkové hybnosti. Dítě neprospívá ani po tělesné stránce, hubne až kachektizuje. Záchvatové onemocnění v tomto období již nebývá nejvýraznějším problémem.
Rhinolalie neboli huhňavost je porucha nosní rezonance. Je to patologické snížení nebo zvýšení nosovosti v mluvené řeči. Nejnápadnější obtíže se objevují u nosovek (M, N, Ň). Obtíže se však mohou projevit v usměrňování vydechovaného proudu nebo v jeho úniku do nosní dutiny. Některé děti, například po zvětšení nosní mandle nebo po operaci vrozeného rozštěpu rtu či patra, začnou mluvit jako s ucpaným nosem nebo nejsou schopny u nosových hlásek upouštět část výdechového proudu nosem.
Přiznání práva na vzdělávání každému dítěti bez ohledu na jeho zdravotní postižení. Rovnost vzdělávacích příležitostí je zakotvena v Listině základních práv a svobod a je součástí české legislativy. Realizace tohoto principu souvisí s vytvářením a zkvalitňováním podmínek pro inkluzivní vzdělávání, přeměnou školy na „školu pro všechny“, zlepšováním organizačních forem výuky a respektováním individuality každého žáka (vytvářením individuálních vzdělávacích plánů).
Vnitřní motivace závisející na ochotě jedince pracovat na rozvoji vlastní osobnosti, podílet se aktivně na vzdělávacím procesu, snažit se o pochopení sama sebe, svého postavení ve společnosti. Sebemotivace pomáhá při překonávání potíží každodenního života, podílí se na osobní i pracovní (vzdělávací) úspěšnosti.
Významná lidská potřeba, související s pocitem společenské potřebnosti. Projevuje se snahou po dosažení vzdělávacích, pracovních, společenských i životních úspěchů, touhou po docílení uznání a obdivu druhých lidí. Ovlivňuje zdraví a pocit duševní pohody, naopak pocity pochybnosti o sebeuplatnění zvyšují subjektivní obavy o budoucnost a stávají se překážkou v rozvoji osobnosti.
Uvědomování si sebe sama je jedním z povahových rysů jedince. Projevuje se v činnosti, v jednání a chování. U osob se zdravotním postižením je častým jevem nedostatek nebo nízké sebevědomí, což je vlastně špatné mínění o sobě samém, z něhož vzniká pocit nedostatečnosti a na něj navazující neúspěšnosti. Sebevědomí se vyvíjí ve vztahu k okolnímu světu, vzniká ve společenském styku a je odrazem toho, jak se k danému jedinci chovají druzí lidé. Zvyšování sebevědomí je důležitou součástí speciálně pedagogické intervence.
Skolióza je trojrozměrná deformita páteře. Dochází k jejímu vychýlení do stran i v předozadním rozměru. V podstatě jde o to, že přirozené zahnutí páteře je vystupňované a tvoří hrb, zvláště v hrudní části, nebo dojde ke zhroucení páteře do stran, či kombinaci obojího. Skolióza patří k častým problémům dospívajících dívek. V době rychlého růstu může u štíhlých jedinců se slabšími zádovými svaly dojít k deformitám, které následně mohou vést ke strukturálním změnám obratlů. Větší predispozici ke skolióze mají děti s vadným držením těla. Prvním stupněm léčby a prevence skoliózy je posílení zádového svalstva a tím i pevnosti správného postavení obratlů. Pokročilá skolióza vyžaduje pasivní podporu páteře pomocí korzetu.
Elektronická pomůcka, jejíž hlavní funkcí je zesílení zvuku, především řeči. Je to miniaturní zesilovač zvuku, který napomáhá kompenzaci sluchové vady. Sluchadla mají různé tvary, jsou závěsná, nitroušní, kapesní i brýlová. Podle zpracování signálu se dělí na analogová a digitální. Součástí sluchadla je mikrofon, zesilovač s regulátorem hlasitosti, filtry, reproduktor, ušní tvarovka (vložka) a baterie.
Narušení komunikační schopnosti se taktéž mohou vázat jako symptom na jiná zdravotní postižení, ať už somatická, mentální, zraková, sluchová, nebo poruchy autistického spektra. Potom bývají označovány jako symptomatické poruchy řeči.
Syndrom fragilního X chromosomu je dědičné genetické onemocnění postihující především chlapce. Ženské pohlaví má dva X chromosomy (muž XY, žena XX), proto se u nich neprojeví onemocnění v plné míře. Chlapci jsou mentálně retardovaní od hluboké retardace až k mírně snížené inteligenci v kombinaci s různě závažnými projevy autismu, hyperkinetického chování a opožděného vývoje řeči. Léčba zatím neexistuje, ale podávání léků může zmírnit některé obtíže spojené s nemocí.
Měří míru podpory, kterou člověk s mentálním postižením potřebuje k životu v běžném prostředí. Byla vydána Americkou asociací pro mentální retardaci jako standardizovaná Supports Intensity Scale. Míra zapojení jedince do společnosti není závislá pouze na jeho omezení v intelektu a zvláštnostech adaptivního chování, ale i na vytvoření vhodného prostředí, ve kterém s určitou mírou podpory může realizovat své schopnosti. Škála rozlišuje pět typů podpory: žádná podpora - dohlížení - pobízení slovy a gesty - částečná asistence - úplná asistence.
Zprostředkovává komunikaci mezi osobami neslyšícími nebo osobami s částečnou ztrátou sluchu a běžnou populací pomocí znakového jazyka. Tlumočník vytváří podmínky pro to, aby účastníci rozhovoru měli pocit, že nehovoří s ním, ale spolu s člověkem se sluchovým postižením. Respektuje nezávislost sluchově postiženého člověka a přizpůsobuje se způsobu komunikace, kterému on dává přednost. Tlumočníci - specialisté se sdružují v České komoře tlumočníků znakového jazyka.
Neboli česky breptavost je narušení komunikační schopnosti charakteristické tím, že si ho daná osoba sama neuvědomuje. Dochází zde k poruše plynulosti mluvního procesu, pro kterou je typické extrémně zrychlené tempo řeči. Může být i projevem centrálních poruch řeči a působit na další složky komunikace, jako jsou například čtení, psaní, rytmus či hudebnost.
Představuje kresby zhotovené technikou reliéfních čar nebo velmi nízkých reliéfů. Jsou určeny pro osoby se zrakovým postižením, nejčastěji nevidomé, nebo jsou jimi kresleny. Zobrazuje trojrozměrný objekt reliéfními čarami v dvojrozměrné ploše, který je vnímatelný hmatem. Pro potřeby osob s částečným viděním lze kresbu doplnit i kontrastním barevným provedením. Tyflografika aktivizuje proces vnímání, představivosti o předmětech, rozlišování prostorových představ, i myšlení a učitelům poskytuje možnosti názorného vyučování.
Kompenzační polohovací zařízení - standery určené především imobilním dětem k uvedení do samostatného stoje. Fixují dolní končetiny, pánev, hrudník i hlavu. Pozice ve stoje má význam zdravotní, neboť zlepšuje kvalitu i růst kostí, snižuje vazové kontrakce, zlepšuje zažívání. Umožňuje také dítěti být aktivním spoluúčastníkem dění, během kterého dochází ke stimulaci smyslů, vnímání, myšlení, koncentrace pozornosti a současně mu nabízí více volnosti. Používají se doma i ve škole. Standery, kterých je mnoho druhů, mohou být statické nebo dynamické - pojízdné.
Opak sociálního začleňování, vyloučení jedince z běžných sociálních vazeb a přirozených mezilidských vztahů. Příkladem sociálního vyloučení je i zařazování dětí se zdravotním postižením do speciálních institucí, ústavů a speciálních škol. Proti vyloučení ze společnosti působí všestranná podpora a vhodně volená zdravotní, sociální i vzdělávací intervence po celý život člověka.
Vývojová dysfázie bývá také označována jako specificky narušený vývoj řeči a řadí se k poruchám raně se vyvíjející centrální nervové soustavy. Projevuje se neschopností nebo sníženou schopností naučit se verbálně komunikovat, i když podmínky pro vytvoření této schopnosti jsou dobré a dítě tedy netrpí žádným jiným závažným postižením či poruchou. Mohou se k ní vázat i obtíže v dalších oblastech jako je paměť, pozornost, motorika či emocionální sféra osobnosti.
Kvalita života lidí se zdravotním postižením často závisí na pomoci druhých, mnozí jsou významně omezováni v rozvoji svých schopností, v soběstačnosti a uplatnění. Úsilí o zmírnění závislosti se týká všech věkových skupin a v průběhu života nabývá různých forem. Jedním z cílů speciálně pedagogické intervence je dosažení co nejvyšší míry nezávislosti.
Kompenzační prostředek k rozvoji komunikativních dovedností, určený osobám, které nemají rozvinutou aktivní řeč, nebo jejichž expresivní složka řeči není dostatečně vyvinuta, nejčastěji jedincům s mentálním postižením či s centrálním narušením motoriky. Použití znaků pomáhá člověku komunikovat formou založenou na řeči lidského těla, na mimice a na přirozených znacích. Znak je dynamicky, je možné jej zachytit a užívá se snáze než mluvená řeč.
Projevuje se ve dvou základních oblastech zdravotní a sociální. V pojetí české legislativy je zdravotním znevýhodněním (na rozdíl od zdravotního postižení) zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. Za sociálně znevýhodněné jsou považovány děti pocházející z rodinného prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, nebo ohrožené sociálně patologickými jevy. Pro znevýhodněné žáky je třeba vytvářet mechanismy podpory vzdělávacích potřeb a podpory sociálního začlenění.