Zobrazit menuSkrýt menu

Mezilidské vztahy

Publikováno: 13. 4. 2012, aktualizováno: 27. 6. 2016

ilustrační foto – matka s dcerou na louceDěti s mentálním postižením bývají emočně nevyspělé, můžeme se u nich setkat s velkou citovou otevřeností a spontánním projevem emocí.

Často se může jednat o zvýšenou dráždivost a větší pohotovost k afektivním (prchlivým) reakcím. Nedostatečná kontrola a ovládání vlastních emocí, spojená s koncentrací na přítomnost, vede k preferenci takového jednání, které přináší bezprostřední uspokojení (Vágnerová, 2004 In Škoda, Fischer, 2008).

Problematické chování může být výrazem neschopnosti vyjádřit svoje aktuální pocity standardnějším a pro ostatní srozumitelnějším způsobem (Škoda, Fischer, 2008). Poskytovanou podporu je proto třeba zaměřovat také na oblast vytváření a udržování prospěšných mezilidských vztahů s vrstevníky.

Hlavní životní oblasti, komunitní, sociální a občanský život

Hlavní oblastí života dítěte ve školním věku je vzdělávání. Orientace v prostředí školy je pro dítě s mentálním postižením náročnější, protože hůře rozlišuje významné a nevýznamné znaky jednotlivých objektů a situací a hůře chápe jejich vzájemné vztahy, což je třeba respektovat.

Pokud jde o obsah vzdělávání, děti s mentálním postižením si potřebují osvojit dovednosti potřebné pro život v komunitě. Potřebují vědět jak a kde nakupovat, dojít na poštu, k lékaři nebo do nemocnice. Potřebují se vedle základních věcí naučit i takovým praktickým dovednostem, jako je podílení se na společenských aktivitách, cestování veřejnou dopravou, trávení volného času či vyjadřování svých přání a zájmů.

Jak vyplývá z předchozího textu, přístup k dětem s mentálním postižením by měl být volen především s ohledem na individuální zvláštnosti každého dítěte a vycházet z jeho silných stránek.

V první řadě je důležitá dostatečně diferenciovaná diagnostika mentálního postižení, která nebude cílit prioritně na oblast rozumových schopností. Jako důležité se jeví zejména vymezení míry a oblastí podpory, kterou dítě s mentálním postižením potřebuje k úspěšnému fungování ve společnosti.

Související literaturu najdete v naší Odborné knihovně.

Autor článku

doc. PhDr. Jan Šiška, Ph.D.

Působí na katedře speciální pedagogiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde se věnuje speciální pedagogice se zaměřením na mentální postižení.

Zpět na téma Děti s mentálním postižením

Pomohly vám informace v tomto článku?

Nahoru

Facebook Šance Dětem Twitter @sancedetem Google+ +SanceDetem YouTube SanceDetem RSS RSS