Zobrazit menuSkrýt menu

Pojištění pečujících osob

Publikováno: 1. 9. 2013, aktualizováno: 16. 3. 2017

žena nesoucí dítě na louce

Podrobné podmínky viz zákon č. 155/1995 Sb., důchodovém pojištění, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, a zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.

Trvá-li péče o dítě (člověka) se zdravotním postižením delší čas, pak skutečnost, jestli je rodič, který o ně pečuje, pojištěn či nikoli, může být velmi důležitá.

Jen pro úplnost zde uvádíme jednotlivé druhy pojištění:

1) Zdravotní pojištění (upravuje zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění)

Zdravotní pojištění slouží k úhradě základní zdravotní péče, léků, ošetření u lékaře a dalších služeb či zdravotnického materiálu. Podrobné informace o tomto pojištění získáte (zdarma) u své zdravotní pojišťovny.

Hrazení zdravotního pojištění je ze zákona povinné. Neplacení nebo opožděné placení je sankcionováno vysokými pokutami. Je tedy velice důležité pojištění si hlídat a v případě nejistoty se obracet na svoji zdravotní pojišťovnu a žádat (písemné) potvrzení o chybějících dobách pojištění, ale i o tom, že ke konkrétnímu datu není na vaše jméno evidován žádný dluh.

2) Nemocenské pojištění (upravuje zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění)

Hrazení nemocenského pojištění sice není ze zákona povinné, když se však k hrazení přihlásíte, povinným se pro vás stává. 

Z nemocenského pojištění vám plynou nemocenské dávky v případě vaší nemoci, ale také například takzvané „ošetřování člena rodiny“ v případě, že onemocní vaše dítě, a bez zajímavosti jistě není ani nárok na peněžitou pomoc v mateřství, která je také hrazena z tohoto pojištění.

Informace o svém nemocenském pojištění můžete získat na Okresní správě sociálního zabezpečení v místě svého bydliště, případně na České správě sociálního zabezpečení. Kontakty najdete na www.cssz.cz. Chcete-li využít služeb telefonní informační linky ČSSZ, připravte si své rodné číslo.

3) Sociální (důchodové) pojištění (upravuje zákon č. 155/1995 Sb., důchodovém pojištění)

Ani hrazení sociálního pojištění není povinné. Povinně hrazeno je mají však například všichni zaměstnanci, protože je za ně odvádí jejich zaměstnavatel a příslušné částky jim „strhává“ z platu.

Lidé, kteří pracují jako OSVČ, se mohou sami rozhodnout, zda sociální pojištění platit či nikoli.

Ze sociálního pojištění je vyplácen nejen starobní důchod (samozřejmě při splnění dalších zákonem stanovených podmínek, jako je například věk a potřebná doba pojištění), ale také invalidní, vdovský či sirotčí důchod.

Pokud se tedy rozhodnete, že své pojištění odvádět nechcete, doporučuje se „zajistit“ sebe i své blízké jinou formou – volbou komerčního připojištění – vhodně zvoleným životním či úrazovým pojištěním a podobně.

Situace, kdy se člověk stane (například po autonehodě či po nemoci) invalidním, nemá však nárok na výplatu invalidního důchodu, jsou bohužel velmi časté. Jejich náprava (nejčastěji doplacením chybějícího pojištění) však v mnoha případech není možná nebo je velmi obtížná.

Informace o svém sociálním pojištění můžete získat na Okresní správě sociálního zabezpečení v místě svého bydliště, případně na České správě sociálního zabezpečení. Kontakty najdete na www.cssz.cz. Chcete-li využít služeb telefonní informační linky ČSSZ, připravte si své rodné číslo.

Chcete-li získat ucelený přehled svých dob pojištění, požádejte si na ČSSZ o zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění (IOLDP). Vystavení tohoto dokladu je zdarma, doručován je zpravidla do 90 dnů na adresu žadatele.

↑ nahoru

Hrazení pojištění pečujícím osobám

Stát je plátcem pojištění za některé osoby, v případě sociálního pojištění se však nejedná o to, že by stát vyplácel na váš „osobní důchodový účet“ nějakou částku, ale doba péče je vám započítána jako takzvaná náhradní doba pojištění.

Osoba, které náleží peněžitá pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek, má nárok na úhradu sociálního (důchodového) pojištění, a to do čtyř let věku dítěte. Zdravotně je tato osoba pojištěna po dobu pobírání dávky. U rodičovského příspěvku to tedy může být až do čtyř let věku dítěte.

Osoba, která je na úřadě práce nahlášena jako „hlavní“ pečující osoba u dítěte, které má přiznán příspěvek na péči v I. stupni, je pojištěna sociálně i zdravotně až do 10 let věku tohoto dítěte.

Je-li dítěti přiznán příspěvek na péči v II., III. nebo IV. stupni, úhrada sociálního ani zdravotního pojištění není limitována věkem dítěte.

Pozor, je zde stanovena podmínka, že dítě i pečující rodič spolu musejí žít ve společné domácnosti.

Z důvodu „celodenní osobní a řádné péče“ alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku vzniká také právo na úhradu zdravotního pojištění. Pojištění však může být hrazeno vždy pouze jedné osobě, a to buď otci, nebo matce dítěte (případně jiné osobě, která převzala dítě do své péče).

V době, kdy u vás dochází k nějaké změně (přecházíte ze zaměstnání do zaměstnání, nastupujete na mateřskou dovolenou nebo nastupujete péči o člena své rodiny), doporučujeme navštívit zdravotní pojišťovnu i Okresní správu sociálního zabezpečení (kontakty viz výše) a o této změně je informovat. S sebou si můžete vzít například rozhodnutí o přiznání příspěvku na péči vašemu dítěti a podobně.

Pozor, zpětné dokladování a „vymazávání“ dluhů na zdravotním pojištění bývá velmi obtížné a ne vždy uznatelné. Včasným nahlášením si tedy můžete ušetřit mnoho trápení.

Po skončení péče (například v době, kdy je zdravotní stav dítěte natolik stabilizován, že již vaši každodenní péči nepotřebuje) doporučujeme opět obě instituce (zdravotní pojišťovnu i Okresní správu sociálního zabezpečení) navštívit a o ukončení péče je (písemně) informovat. Pokud jste navíc u příspěvku na péči uvedeni jako takzvaná hlavní pečující osoba, mělo by být zahájeno řízení, na základě kterého bude rozhodnuto, v jakém rozsahu vám bude doba péče započítána do doby pojištění.

↑ nahoru

Související literaturu najdete v naší Odborné knihovně.

Autorka článku

Mgr. Jitka Vrchotová, DiS.

Vystudovala sociální práci na Vyšší odborné škole pedagogické a sociální v Praze 6 a obor andragogika a vzdělávání dospělých na Univerzitě Jana Amose Komenského v Praze. Pracuje jako vedoucí poradny NRZP ČR, kde poskytuje mimo jiné odborné sociální a sociálně právní poradenství. Její specializací je problematika osob se sluchovým postižením, je tlumočnicí znakového jazyka.

 

Zpět na téma Psychické problémy dítěte

 

Pomohly vám informace v tomto článku?

Nahoru

Facebook Šance Dětem Twitter @sancedetem Google+ +SanceDetem YouTube SanceDetem RSS RSS